Chalupa mě změnila navždy

Tahle fotka je nádherná připomínka, jak kdysi, před 50 lety, objekt naší chalupy v Novohradských Horách vypadal. Změny, které jsme schopni rekonstrukcemi a předěláním interiéru docílit, jsou neskutečné, stejně tak jako vliv těchto změn na náš život.

Chci být čarodějkou, která podle slov Marilyn Monroe umí nechat některé dobré věci nejdříve rozpadnout, aby z nich mohly vzniknout věci lepší. A hlavně bych se chtěla zasloužit o to, že se lidem process budování jejich domova líbil, aby to nebyla starost, ale radost. 

Jsem humanistka na stavbě

Mé první momenty na stavbě začaly tak trochu dramaticky, když se jednoho dne před více než patnácti lety ocitla na samotě u lesa jako stavbyvedoucí opravy staré chalupy. Naplánovali jsme rekonstrukci s omezeným rozpočtem, najali firmu a já jsem si požádala na další léto o neplacené tříměsíční letní volno, které mi můj anglický zaměstnavatel tolerantně schválil. Avšak firma, která měla opravu provézt, na poslední chvíli odřekla a tak jsem si chtíc nechtíc nakonec najala řemeslníky a stavbu si vedla celé léto sama. Já humanistka.

Když v poslední chladné srpnové dny všichni řemeslnící vyklidili pole, uspořádali jsme oslavu na masivní dubové rustikálné podlaze, oheň jsme zapalovali v nových tradičních kachlových kamnech s teplovzdušným vytápěním do patra, oběd jsem radostně vařila v kuchyni s obnaženým cihlovým korpusem, tlustou dřevěnou pracovní deskou a nevšedním sporákem, večer jsme se sklenkou dobrého vína poseděli na malém opraveném zápraží a pozorovali hvězdy.

Nebyla to dokonalá rekonstrukce, ale byla odpovídající vynaloženým finančním prostředkům a donesla do domu tolik potřebný nádech prostoru, čistoty a venkovského stylu. Nebyl to poklidný proces, bylo to jedno z největších dramat mého života. Ale tady začalo mé opojením stavbou, interiérem a postelemi. Tak daleko pramení počátky mé vize pomáhat ostaním s procesem přerodu jejich domova. 

Sním o postelové revoluci v Česku

Postele a jejich vybavení mě totiž vždy bavily a už tenkrát při zařizování chalupy mi bylo smutno z klasické české nabídky froté prostěradel a pestrobarevného ložního prádla obalující syntetické lůžkoviny. V Abu Dhabi jsem potom založila firmu Lofty Linen a začala dělat zakázkovou výrobu povlečení z materiálu, který mi mezi tím vším svou ležérní elegancí a prodyšností přirostl nejvíce k srdci - ze lnu. Pochopila jsem sílu přírodních materiálů a věčnost bílé barvy.  Od té doby v sobě nosím touhu po postelové revoluci v naší zemi, která by povýšila standard vybavené běžné české postele o něco výše, než je tomu dosud.

Vím, co nevím a proto byla londýnská škola

Všechny mé rekonstrukce mě toho hodně naučily, ale jistá realita zůstavala stejná a trápila mě. Mnoho rozhodnutí o tom, jak chcete žít a jak by měl váš životní prostor vypadat, je třeba udělat ještě v průběhu stavby. V té době však často ještě nebyl čas si tyto věci promyslet a celková koncepce a styl není daný. Důsledkem pak bývá tápání v tom, jak zvolit tu správnou podlahovou krytinu nebo polohy osvětlení nebo materiály do kuchyňské linky. Pochopila jsem, že nestačí, že se mi něco líbí, protože líbit se nám toho může hodně. Je ideální, aby každá volba byla cílenou volbou tím správným směrem a podporovala vyznění celku.

Proto jsem si praktické lekce doplňila 3-letým systematickým studiem interiérového designu na prestižní londýnské škole Inchbald School of Interior Design. Rozšifrování toho, o co si dané místo a daný klient žádá, je první krok k cílenému výsledku, ale tento proces jde mnohem hlouběji než jaký styl se vám líbí a jaké máte rádi barvy. Jde spíš o to, jak se v tom prostoru chcete cítit a jaký v něm toužíte žít život. Výsledkem by měla být celková koncepce a její úspěšné převedení do všech těch praktických voleb, jako jsou podlahy, osvětlení nebo styl kuchyně.

Chodím ve více světech

Narodila jsem se jako Silvie, ale říkám si již více než 20 let Darcy. Miluju venkov a chalupaření v jižních Čechách, ale většinu posledních 20 let jsem prožila v kosmopolitním Londýně a exotickém Abu Dhabi. Teď bydlím v srdci Prahy za kopcem Pražského Hradu. Pocházím ze skromných poměrů, ale spolu s manželem jsme díky štěstěně vybudovali nadstadardní finanční jistoty. Můj rodný jazyk je čeština, ale sny se mi zdají v angličtině. Objevuju svět dobrodružně i pohodlně - první rok v Římě jsem pracovala jako nelegální uklízečka, v Lodýně jsem se uchytila jako kariéristka a v Abu Dhabi jako zabezpečená žena v domácnosti. Inspiruju se dotaženými a někdy i minimalistickými interiéry, ale nedaří se mi uniknout potřebě tepla a barev a jisté eklektičnosti. Díky svému dětství v rodině hospodských si umím sednout ke stolu se štamgasty v hospodě čtvrté cenové, ale stejně tak mě najdete na stylovém večírku v  koktejlkách a sklenkou šampaňského v ruce. Mám ráda život ve všech jeho podobách.