Cactus House: jak dát domu duši plus jeden tip na dětskou párty

Dlouze jsem přemýšlela, jak příběh mého domu v Abu Dhabi, kterému říkám Cactus House, povyprávět. Nakonec to udělám jednoduše tak, jak to bylo – jako příběh toho, jak se v něm mi a mé rodině žilo.

V Emirátech se často žije ve velkém, at’už se jedná o domy nebo životní styl

Je mi jasné, že mnoho lidí v tak velkém prostoru, o kterém se zde mluví, nebydlí a zřejmě ani bydlet nechce. Musím se přiznat, že i já a můj muž již víme, kde je naše hranice toho, co je příjemně prostorné a co je vlastně přiliš velké. Tahle vila velká byla a dalo práci ji zabydlet.

My jsme se ale do této vily v centrální Abu Dhabi zamilovali. Zamilovali jsme se do jejího napojení na zahradu, do bílé prostorné kuchyně, tak vzácné v zemi, kde v kuchyni častěji pracují pomocnice a ne paní domu. Zamilovali jsme se do zdí velkého pokoje, kterých bylo mnoho a vytvářely prostor jako v galerii. Po letech bydlení v béžovém domě s běžovou podlahou a tmavě dřevěnou tmavou kuchyní nám tento dům s bílými stěnami a mramorovými podlahami a světlou kuchyní připadal neskutečně lákavý. I když jsem věděla, že v něm budu bydlet méně než dva roky, přestěhovali jsme se.

Duši jsme tomuto krásnému, ale starárnoucímu domu dali na tři způsoby

Za prvé, zaplnili jsme jej obrazy. A obrázky. Ty stěny k tomu vybízely a my jsme věděli, že nějaké umění budeme potřebovat i do budoucího života do Prahy a tak jsme se do toho pustili, s myšlenkou na tuto vilu i Prahu zároveň. Ten největší a nejpůsobivější obraz, olejomalbu iránského umělce Reza Dekshani, jsme si místo tradičního perského koberce pořídili jako skvělou památku na nás život na Blízkém Východě.

Za druhé, zaplnili jsme jej zvířaty. Něco jsme si dovezli, něco v zahradě bylo, něco se přistěhovalo. Žil tam s námi pes, andulka, na zahradě želva, navštěvoval občas i páv a v kurníku se proháněl kohout se čtyřmi slepicemi. Občas jsme zachránili a odchovali nějaká zapomenutá koťátka a o zábavu, pohyb i zvuk bylo postaráno.

Zatřetí, zaplnili jsme prostor kamarády dětí, dospělých, rodinnými i přátelskými návštěvami a pššt – i večírky. Bazén byl velikou výhodou, přestože se několikrát ročně zkazil, děti jej zbožňovaly a rády u něj pořádaly své narozeninové oslavy. Mě zase bavilo to nějak dekorovat.

Většinou jsme se snažili najít nafukovadlo do bazénu v souznění k tomu, jak jsme párty jako celek pojali. V tomto případě se jednalo o nafukovadla ve tvaru ovocného vodového nanuku, ten se objevil na přáníčku a dortu a zároveň jsme jej servírovali během párty. Že by záblesk momentu dokonalé matky?

Vrchní patro bylo soukromé, ale hravé

Děti měly krásné veliké pokoje. Zabydleli jsme je a vyzdobili jejich oblíbenými předměty a suvenýry, do oken dali pořádné závěsy proti prudkému slunci a postele vystlali povlečením ušitým na míru z mé abudhabské dílny.

Mé vyprávění z života v Abu Dhabi příběhem z Cactus House končí. Snad jsem vás tím vzpomínáním moc nenudila, ale i kdyby, mě to bavilo a jsem ráda, že jsem si všechno zrekapitulovala a zdokumentovala. V příštích blogových článcích se již budu věnovat českým tématům, bytům a domům. Pokud něco potřebuje vědět, ptejte se….

Pokud si nechcete nechat ujít další příběhy a články, nezapomeňte se zapsat k odebírání mého blogu dole na mých webových stránkách, nebo zalajkujte House of Darcy na FB nebo IG.